Králíci

Taxonomické zařazení:
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Třída: Savci (Mammalia)
Podtřída: Placentálové (Placentalia)
Řád: Zajíci (Lagomorpha)
Čeleď: Zajícovití (Leporidae)

Králíci jsou občas řazeni do řádu Hlodavci (Rodentia), i když tam nepatří, mají svůj samostatný řád Zajíci (Lagomorpha). Svádí k tomu podobné znaky mezi oběma řády, jako jsou např. přední zuby zvané hlodáky - stále dorůstající zoubky, které si musí králíček pravidelně obrušovat (pokud to nezvládá sám nebo je má špatně rostlé, je potřeba to řešit u veterináře pravidelným zkracováním zoubků), nebo porod holých nevidomých mláďat. Hlavním rozdílem oproti hlodavcům je stavba zubů. Narozdíl od hlodavců mají v horní čelisti čtyři hlodáky, ve spodní dva.
Kostra králíka se vyvíjí nejrychleji do 6. měsíce života a proto zvláště v tomto období potřebuje dobrou výživu. Králík má 28 zubů (16 v horní čelisti, 12 v dolní čelisti). Řezáky (6) mohou ročně vyrůst až o 13 cm, takže si je králík musí mít o co brousit (větve). Od 18. dne stáří se králíčatům vyměňují zuby. Plný počet zubů dosáhne kolem 1 měsíce.
Jediným rozdílem mezi oběma zástupci čeledi Zajícovití, mezi zajícem a králíkem, je ve způsobu rozmnožování a odchovu mladých. Zatímco zajícové rodí své mladé v hnízdě již zcela osrstěné a s otevřenýma očima, jsou relativně okamžitě po porodu schopni se o sebe postarat (podobně jako morčata a činčily). Králíci rodí mláďata ve vyhrabaných norách nebo vytvořených hnízdách zcela holé, nevidomé a samostatně neschopné života. Březost králice trvá od 28 do 35 dne, nejběžněji rodí 31. den, při menším počtu mláďat trvá březost déle, např. 33 dnů. Malé králíčata se ještě cca 2-3 týdny vyvíjí v závislosti na péči matky a jejího mateřského mléka, než jsou schopni vylézt z hnízda. Vzájemné křížení králíka a zajíce není možné. Mláďata se od matky odstavují ve věku 6 až 8 týdnů.

Sluch je pro králíky žijící v přírodě velmi důležitý, hrozící nebezpečí zaznamenají nejčastěji právě sluchem. Díky jejich protaženým uším, které mohou navíc každé jinak otáčet, mohou slyšet zvuky v prostoru odpovídajícím 360 °. Zakrslí králíci mají sluch také velmi dobře vyvinutý, dokonce si některé zvuky mohou pamatovat, například zvuk hlasu majitele nebo zvuk sypání krmení. Králíci berani údajně slyší hůře, protože mají uši sklopené k hlavě

Zrak má stejně důležitou roli jako sluch a je také velmi dobrý. Králičí oči mají zvláštní postavení. Jsou nahoře po stranách hlavy a jsou vypouklé. Díky tomuto postavení očí králík vidí kolem dokola. Vidí i nad sebe a dokonce i za sebe. Oči jsou tak bystré, že dokáží zaznamenat i sebemenší pohyb. Jestli králík vidí barevně nebo ne, je sporné, údajně by ale měl být schopen rozlišit mezi červenou a zelenou barvou.

Čich - V čenichu králíka se nachází asi 100 milionů čichových buněk. Nozdry jsou pohyblivé, králík díky tomu větří, kontroluje přísun vzduchu a nasává veškeré okolní pachy. Čich králíci využívají zejména při značkování revíru a při komunikaci mezi členy skupiny.

S hmatem je to podobné jako u koček. Hmatové fousky králíci používají při orientaci ve tmě. Zjistí, kudy se protáhnou nebo jestli mají před sebou nějaké překážky.

Chuť mají králíci poměrně dobře vyvinutou. Dokáží rozlišit čtyři typy chutí: sladkou, kyselou, hořkou a slanou.