Kočinky kadeřavé

Zakrslé kočinky jsou zřejmě nejstarším zakrslým plemenem pocházejícím z Asie. Údajně byly chovány jen v Letním paláci v Pekingu, v Číně. Podle některých pramenů se považují za plemeno, které dalo vzniknout kočinkám velkým. První evropskou zemí, kam byly přivezeny, byla Anglie, jednalo se o žlutý barevný ráz. Pro jejich velkou popularitu byly vzápětí dovezeny také černé a krahujcové. Do Německa se dostaly roku 1886, do Drážďan je z Anglie přivezl Max Richard Liepsch. Byl to vlastník dvorní tiskárny, který zaplatil za slepici a kohouta z Anglie na tehdejší čas neobvykle velkou sumu 1200 tolarů. O tato zvířata bohužel záhy přišel. Později byla od anglického chovatele dovezena vejce. Z nich odchované kočinky se v Německu setkaly s velkým nadšením pro jejich chov, a tak mohli brzy němečtí chovatelé soutěžit s anglickými. Speciální Klub byl v Německu založen roku 1929. Později byli u některých barevných rázů vyšlechtěni také jedinci s kadeřavým peřím.

Temperament kočinek je velmi klidný, jsou krotké, dají se snadno ochočit, což z nich dělá ideální domácí mazlíčky. Kohouti kokrhají jemně, melodicky, nejsou hluční. Málokdy dochází ke sporům mezi jedinci v hejnu, opakem jsou ale mladí dospívající kohoutci. Typickým znakem je kvokavost. Slepice kočinek jsou náruživými a dlouhodobými kvočnami. Používají se i k vysezení vajec jiných ptáků. Zakrslé kočinky jsou vhodné do omezených výběhů. Vzhledem k tomu, že trup je velmi nízko nad zemí a že mají rousy, chovatelské zařízení je nutné udržovat čisté a suché. Husté opeření je náchylné k zamoření parazity. Hřady umisťujeme nejvýše 50 cm nad zemí. Zakrslé kočinky jsou sportovním plemenem, chovají se pro svůj zajímavý vzhled a jsou velmi krotké. Patří k plemenům s nízkou snáškou, ta je jen kolem padesáti vajec s krémovou skořápkou a hmotností 30 g.

Zdroj: www.iFauna.cz

Naše kočinky

Naši první kočinku kadeřavou jsme si pořídili náhodou v roce 2014. Neměli jsme k ní kohouta, tak si žila s hedvábničkami. Nechali jsme si po ní a Panu Hedvábničkovi slepičku. Bohužel obě tyto holky nám vypápla kuna nebo liška. Zůstala nám jedna slepička, která už byla 25% kočinka kadeřavá a 75% hedvábnička (vnučka původní kočinky). Vypadá tak, že má kadeřavé peří, ale barvu kůže po hedvábničkách. K ní se nám podařilo v září 2017 pořídit 2 kadeřavé kohouty a 3 kadeřavé slepičky, všechno kočinky. K nim jsme koupili ještě kohouta kočinky zdrobnělé, ale klasického peří. Uvidíme, co se z nich v roce 2018 "vyklube".